Les je hustý, les je hustý. Nezmestí sa kto je tlstý. Zas ten blbý orientačný beh.

Hláškovací pohár a soustředění

12. května 2012 v 18:28 | Bar' a všichni ostatní |  Hlášky
Jarní pohár
Mery: Třeba ta moje nová spolubydlící je tak na stejné úrovni jak já... je fakt hodně chytrá.

Jíťa: Ta pizza je dobrá... a není na ní popcorn.
 


Jarní soustředění Rýmařov - Stará Ves (26.)27. - 29.4.

1. května 2012 v 16:20 | Bar' velká spisovatelka |  Jiné akce
Na soustředění mě, Jíťu a Lucy vezla Jana. Byly jsme moc rády, že ji po měsících vidíme a že si můžeme postěžovat, jak nás Robert na trénicích mučí. Zastavily jsme v Přerově v Hypernově, abychom si podle chuťových preferencí nakoupily koblihy, hrušky, Kofoly a Sprite. Jinak jsme po cestě spaly a počítaly hafany a mlátily se za žlutá auta. Opět tedy každá něco.
V Rýmařově jsem obživla i já a opět jsem se utvrdila v jistotě, že je to město prokleté a šíří se to jako infekce do okolí. Tentokrát jsme se ztratily až ve Staré Vsi, a vlastně jsme se neztratily, ale vypadalo to tak, dokud nás kousek od hotelu nedohnali Chovancovi. V hotelu Relaxa už byl Robert a kluci a taky tisíc malých dětí na škole v přírodě. A pan majitel, který nám donesl večeři do sklepa a mnohé zklamal informací, že wifi toho rána přestala fungovat.
Ve čtyřech se Zuzkou jsme si zahrály báječnou kombinaci frisbee a volejbalu. Ve tmě se nám ovšem přestávalo dařit, tak jsme se přesunuly k vedlejší síti a ukradly balon. Jenže nohejbal nám šel samozřejmě ještě méně, a tak jsme to brzy vzdaly a spolu s klukama, kteří už taky na fotbal neviděli, šli hrát Aktivity. Chovali jsme se zodpovědně a už po druhém Robertově upozornění jsme se rozešli do vlastních postelí.

Juniorský maraton 18.4. - krajské kolo

1. května 2012 v 16:18 | Lucy |  Silniční a přespolní běhy
Ve středu 18. dubna 2012 přispěchám před 12. hodinou na náměstí Míru, kde jsou již připraveny koridory trati. Jeden okruh po náměstí měří 600 m, běžíme jich tedy každý sedm, abychom jako desetičlenná štafeta uběhli maraton, tedy 42 km.
Pan Postava nás již v jedenáct odprezentoval a většina členů našeho týmu je již na místě. Jako bonus je tady taky Casper, který je sice náš kamarád, ale taky soupeř.
Minimální počet holek v týmu je 3 a musí běžet v úsecích 3, 5, 7. My máme sice holek pět (Lázňa nemůže běžet, protože má antibiotika), takže předpokládáme, že se neumístíme, ale nevadí nám to.
Dejv už je nervózní, protože běží první úsek. Můžeme být ale rádi, že je tak hezky, protože loni to bylo poněkud mokřejší. Tento den je teplo tak akorát:).




1.+2. OŽ Havřice - sprint, krátká 31.3.

1. května 2012 v 16:12 | Bar' velká spisovatelka |  Závody
První letošní oblastní závody se konaly v Havřicích u Uherského Brodu. Už od rána foukalo a vůbec bylo pošmourno. Nás to ale neodradilo, však nás autobus zavezl až k tělocvičně, kde jsme se mohli po celý den schovávat. Ještě po cestě kvůli nám Robert křičel do telefonu na Moniku, protože dosud nikdo nebyl přihlášený na velikonoční soustředění na Slovensku. Jak bychom se taky mohli hlásit, když jsme o tom nevěděli.
Dopoledne jsme běželi pěkný, celkem jednoduchý sprint. V naší kategorii to bylo prosté - první Jíťa, druhá Lucy, třetí Klára, čtvrtá já a pak nějaké asi dvě holky. Mery v jednadvacítkách druhá, šťastná, že porazila Dagmulu.
Jíťa se s Bobanem vydala za babičkou, my zbylé jsme spolu s Bětkou vegetily v tělocvičně a nedělaly nic. Pak ty aktivnější přesvědčily nás líné, že máme ještě spoustu času a fakt bychom mohly něco podniknout. A tak jsme se vydali na konec světa hledat cukrárnu. Naštěstí jsme potkaly hodné domorodce, kteří nás nasměrovali k motorestu se čtyřmi žlutými auty. Koukaly jsme na nepříliš motivační maraton a jedly mnohem lepší česnečku/horkou čokoládu/palačinky.
Po návratu se nám ale vůbec nechtělo hodit na sebe dres a vyrazit běhat do nečasu. Na startu na kopci neskutečně foukalo, malým dětem ve velké bundě hrozilo, že se proletí. A byla tam kosa, která nás donutila co nejrychleji vběhnout do lesa, kde byl klid a teplo. Taky se tam místy dobře ztrácelo a umně tam drásaly kůži trny ostružin, zvlášť druhá část trati byla bolavá. U nás jsme se ve výsledcích jen přehodily já a Klára, Mery se posunula na páté místo. Jíťa tedy vyhrála svůj druhý krásný hrneček. Tak jsme jí zatleskali, rozplynuly se nad rozkošností malých dětí a jeli domů.





Další články


Kam dál